Bohuslav Slánský

1900 Praha - 1980 Česká Kamenice

profesor AVU Praha 1947-1970
je zakladatelskou osobností české restaurátorské školy
manželka Ludmila Slánská,1950-57 restaurovali na Karlštejně malby
Zakladatel odborného restaurování v Československu. Stal se prvním profesorem speciálního restaurátorského ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze. V letech 1920-24 studoval na AVU v Praze u prof. M.Pirnera a M.Švabinského. Po absolutoriu podnikl několik studijních cest (Francie, Belgie, Holandsko a Itálie). Roku 1930 navštěvoval přednášky Maxe Doernera na akademii v Mnichově. Zde se poprvé blíže seznámil s problematikou restaurování. Zručnost a malířskou kázeň si tříbil kopírováním obrazů v tamní Alte Pinakothek. O rok později byl přijat ke studiu restaurátorských technik a přírodovědeckých metod ve Vídni (prof. S.Maurer). Ještě téhož roku se zúčastnil praktického restaurování sbírek Musea Franse Halse v Haarlemu a Drážďanské galerie (pod vedením prof. Klauseho).
Po návratu do vlasti publikuje v časopise Umění statě "O restaurováni obrazů" (1931) a "Zkoumání obrazů přírodovědnými metodami" (1932). Již v těchto prvních pracích vytyčil zásady platné i dnes: Umělecké dílo musí být konzervováno bez porušení originálu a při jeho plném respektování. Restaurátor by měl bezpodmínečně pracovat na základě odborného školení – vědeckého i uměleckého. Požaduje naprostou stálost a reverzibilitu použitých materiálů. Již v roce 1936 si je vědom nebezpečí spojeného s odstraňováním ztmavlých laků a doporučuje lakovou vrstvu pouze ztenčit. Stal se tak zakladatelem moderního, vědeckého přístupu k restaurování uměleckých děl. Počátkem padesátých let zpracoval přehledným a vyčerpávajícím způsobem znalosti malířských technik, technologie průzkumu a restaurování obrazů v dvoudílné publikaci Technika malby, která je dodnes jediným souborným zpracováním technologie a teorie restaurování u nás. Formuloval zde i požadavky na školení a osobnost restaurátora. Pojet restaurátora jako tvůrčího umělce se stalo specifikem československého restaurování.
V roce 1932 uplatnil B.S. přímo demonstrativně své myšlenky v praxi při opravě gotické Madony Jindřichohradecké. Při této akci poprvé použil rentgen a mikroskop k průzkumu malby. Na základě tohoto úspěchu byl přijat do restaurátorského ateliéru Národní galerie v Praze, kde úspěšně spolupracoval s V. Kramářem a přispěl tak k rozvoji restaurování u nás. Jeho činnost v ateliérech NG se završila roku 1946 "Výstavou tří obrazů". Na samotných dílech vystavených spolu s fotograficky dokumentovaným postupem prací prezentoval již komplexně vypracovanou metodu restaurování. Téhož roku byl jmenován profesorem nově založeného samostatného Ateliéru malířských a konzervačních technik při AVU v Praze, záhy nazývaném "Restaurátorská speciálka". Zpočátku bylo studium malířských technik pouze tříleté, avšak brzy dosáhl B.S. prodloužení tohoto studia až na šest let, přičemž se zkrátilo povinné všeobecné studium malířství,což jistě přispělo ke zlepšení teoretické i technické přípravy. Své zkušenosti předával svým studentům na AVU až do roku 1970.
Mezi jeho stěžejní práce patří restaurování Theodorikových desek z Kaple sv.Kříže na Karlštejně (nesouvisle 1933-70), ale především Votivní desky Jana Očka z Vlašimi, která se stala precedentem při řešení napodobivé retuše v pohledově exponovaných místech poškozeného díla. Vedl restaurátorské práce posluchačů AVU (např. 1953 Jirny - nást. malby, 1959-62 Valtice - obrazárna). Významně se podílel na restaurování sbírek dnešní AJG v Hluboké nad Vltavou (1955-65) a spolupracoval na ošetření sbírek OPH (1962-64). Účastnil se výstav svých žáků jakožto čestný člen skupiny R 64. Roku 1967 byl zvolen vedoucím týmu, který zajišťoval pomoc Florencii poškozené při povodních. Během svého života dosáhl různých oficiálních ocenění (1954 Státní cena Klementa Gottwalda, 1970 titul Zasloužilý umělec a 1980 Řád práce).
Mimo restaurování se věnoval neustále vlastní malířské tvorbě. Ústředním tématem byla krajina a figura. Jeho plátna jsou plná zářivých barev a světla. Během svého života vystavoval spíše výjimečně (1965 Členská výstava Umělecké besedy, Praha). Teprve až po jeho smrti byly uspořádány dvě souborné výstavy (1988 Galerie D, Praha a 1989 Kulturní a společenské středisko, Mariánské Lázně).

Restaurátorské práce:
1932 Schiavone: Sv. Rodina s malým Janem Křtitelem, 50.léta 16.stol. OPH (i.č. O 24).
1934 Světice z Bližné, před 1500, dřevo, AJG (i.č. P-61) / Madona s děckem na půlměsíci, po 1500, dřevo, AJG (i.č.P-47) - v roce 1946 opět restaurováno L.Slánskou.
1936 Olivetská hora, kolem 1450, dřevo potažené plátnem, MG (A 625), znovu restaurovali R. a M. Hamsíkovi 1997-98 / Ukřižování, kolem 1450, NG (i.č. O 1584).
1937 Oltář sv. Žofie ze Sásové, kolem 1440, Stredoslovenské múzeum Banská Bystrica (i.č. 2039, 2045 a 4381) / Baldachýnový oltář z Vojňan, po 1300, SNG (i.č. 131-134) / Oltář P.Marie ze Strážek, 1450-60, SNG (i.č. O 1590-1592) / Levoča, Oltář sv. Alžběty (obrazy), 1493 / Madona z Veveří, kolem 1350, tempera na dřevě potaženém plátnem, NG Praha.
1940 Votivní obraz arcibiskupa Jana Očka z Vlašimě, po 1370, tempera na dřevě, NG Praha.
1941 Zbraslav, farní kostel, Madona zbraslavská, po 1350, tempera na dřevě potaženém plátnem.
1943 Madona roudnická, po 1390, tempera na dřevě, NG Praha.
1947 a 1958 Sv. Jakub, 1490-1500, dřevo, AJG (i.č. P-72).
1948 Světice, 1480-90, dřevo, AJG (i.č. P-73) / Madona s děckem, po 1520, dřevo, AJG (i.č. P-70) / Fragment desky se sv. Kateřinou a Dorotou, 1. čtvrtina 16. století, tempera na dřevě, AJG (i.č. O 255).
1950 a 1964 P.Marie ze sv. Majdaleny, 1440-50, dřevo, NG.
1951 V.Codazzi: Sloupová předsíň opuštěného paláce, před 1647, OPH (i.č. O 225) / V.Codazzi: Ruiny římského paláce, před 1647, OPH (i.č. O 224); Sv. Jan Evangelista, 1500-10, AJG ( i.č. P-86).
1951-62 Mistr Zvíkovského Oplakávání, Světice z Homol, kolem 1515, dřevo, AJG (i.č. P-68, spol. L.Slánskou).
1953 Mistr reliéfu Oplakávání ze Žebráka, Klanění 3 králů z Českých Budějovic, těsně po 1500, AJG (i.č. P-268). V roce 1965 znovu restaurován L. Slánskou, kdy byla sejmuta vrstva mladší polychromie / Kristus Trpitel z Českých Budějovic, kolem 1525, dřevo, AJG (i.č. P-59) / Sv. Štěpán, po 1520, dřevo, AJG (i.č. P-87).
1955 J.Kupecký: Podobizna paní Schreyvoglové, asi 1716, OPH (i.č. O 429) / Veronese a Carletto: Klanění pastýřů, asi 1575-80, OPH (i.č. O 251) / Karlštejn, hrad, průzkum nást. maleb - Legenda o sv. Ludmile a sv. Václavu / Bečov u Mostu, Polychromovaná socha Madony, cca. 1370.
1957 Smrt P. Marie z Černice, AJG (i.č. P-50 a P-51) / Truchlící P. Marie z Kralovic, kolem 1505, dřevo, AJG (i.č. P-54).
1957-59 Bardejov, farní kostel, soubor pozdně gotických oltářů (Bolestného Krista, 1460-70 a 1500-1550 / Sv. Apolény, 1485 a 1500-1510 / Sv. Anny, 1410-1485 a malý oltář P. Marie, 1410-1485)
1958 Sv. Ondřej z Cepu, cca 1500, dřevo, AJG (i.č. P-71) / Madona s děckem, 1500, polychromované dřevo, AJG (i.č. DP-21) / Mistr reliéfu Oplakávání ze Žebráka, Sv. Maří Magdalena, kolem 1520-25, dřevo, AJG (i.č. P-42) / Vyšší Brod, klášterní obrazárna, Reliéfy z oltářních křídel, neznámý původ 1519, dřevo.
1960-61 Hluboká nad Vltavou, zámecká kaple, tzv. Netolická archa, kolem 1510, tempera na dřevě (spolu L. Slánskou) - odkryta původní malba na vnější straně.
1962-64 Spolupráce při restaurování Obrazárny Pražského hradu: J. Kupecký: Podobizna paní Haberstockové, po 1710 (i.č. O 428) / J.Kupecký: Podobizna J. B. Sicharta, mezi 1723-26 (i.č. O 659) / J. Kupecký: Podobizna M. M. Sichartové (i.č. O 660). Společně s L. Slánskou: F. Bassano: Stavba Šalamounova chrámu, kolem 1580 / P. Brandl: Právní porada, po 1700 / Pordenone: Kristus křísí Lazara, kolem 1525 (i.č. O 248) odstranění přemaleb, provedení náročné retuše / Tintoretto: Bičování Krista, kolem 1555 (i.č. O 43) - odstranění ztmavlých laků - a přemaleb.
1965-66 Karlštejn, kaple P. Marie, cyklus výjevů z apokalypsy (spol. L. Slánskou).
1964-65 Oplakávání Krista, poč. 16.století, dřevo, AJG (i.č. P-2) / Český Krumlov, státní archiv, Kalvárie z Českého Krumlova, borové dřevo (deponován v AJG i.č. DP 22-24, spol. Slánskou).
1966 Karlštejn, hradní kaple sv. Kříže, povrchová úprava a příprava pro transport na výstavu EXPO ´67 v Montrealu: Theodorik, 5 sv. bratří, Karel Veliký, Sv. Ludmila, Sv. Benedikt, Rytíř thébanské legie, Sv. Kateřina, 2x sv. Biskup, Sv. Jeroným, kolem 1360, tempera na bukovém dřevu (spol. L. Slánskou).

PePřík

Lit.: Nejvíce informací v: Bohuslav Slánský – Výstava restaurátorských prací 1930-70 (text J. Pešina). NG Praha 1971 - Dále: J. Pavel, Nad dílem prof. B.S. ZPP 21, 1961, s. 194-95. J. Mašín, 65 let B.S. Umění 13, 1965, s. 430. - M. Hamsík, 70 let B.S. Umění 18, 1970, s. 90. - O. Pechová, Za profesorem B.S. PaP 5, 1980, s. 540-41. - J. Mašín, In memoriam B.S. Umění 29, 1981, s. 266. - J. Janoušek, B.S., in: Tváře bez svatozáře. Praha 1982. - D. Kramerová, B.S., in: NEČVU N-Ž. Praha 1995, s. 755. - Katalogy výstav.

zdroj: [online databáze abArt]