Ferdiš Duša neměl žádné výtvarné vzdělání. Rád cestoval, navštívil Německo, Švýcarsko, Itálii, Ukrajinu a Slovensko, vstřebával zdejší atmosféru a učil se malovat. V roce 1910 začal pracovat v keramické manufaktuře bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm, posléze se v tomto oboru osamostatnil, ale v podnikání nebyl úspěšný. Kolem roku 1927 odešel do Prahy, kde se stal členem výtvarného sdružení Hollar, s nímž několikrát vystavoval.
V roce 1955 se vrátil do rodného Frýdlantu nad Ostravicí. Nejvíce je ceněn jako grafik a ilustrátor. Základ jeho díla tvoří cykly dřevorytů tematicky čerpající z Těšínska a Ostravska: "Těšínsko" (1920), "Smutná země" (1922). V pozdějších letech se zaměřil na Slovensko: "Dolů Váhom" (1933), "Tatry" (1936). Časté jsou u něj náměty se sociálním podtextem, inspirované politickou a hospodářskou situací 20. a 30. let minulého století ("Na haldě", "Důlní neštěstí"). Ilustroval díla Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka. Rád fotografoval a psal verše. Rodný Frýdlant n. O. v roce 1963 otevřel v domku, kde měl Duša svůj ateliér, památník věnovaný tomuto umělci. Umístěna jsou zde jeho díla malířská, grafická i keramická. Za pozornost zde stojí také umělcova bohatá knihovna.
msregion.cz, 14.1.2017
-
Malíř, grafik, keramik. Vystudoval keramickou chemii v Německu, kde byl nakrátko žákem grafika Maxe Slevogta. Poté byl činný převážně ve Frýdlantu nad Ostravicí a v Praze. K výtvarnému umění se dostal jako autodidakt přes malbu na porcelán. Založil a později vedl Jaroňkovy keramické dílny v Rožnově pod Radhoštěm. Od roku 1924 inklinoval výhradně k malířství a ke grafice. V roce 1914 se podílel na zakládání uměleckého spolku Koliba a organizoval první spolkové výstavy ve Frenštátě pod Radhoštěm. Byl také členem Hollaru, Umělecké besedy, brněnské Skupiny výtvarných umělců a Svazu československých výtvarných umělců v Ostravě. Jako grafik se uvedl v roce 1916 cyklem dřevorytů inspirovaných přírodními motivy karpatských lesů a hor. Věnuje se také knižním ilustracím (Bezručovy Slezské písně, Čapkův Hordubal). Ve své tvorbě se tematicky orientoval na region, zobrazoval život a práci beskydských horalů i existenční kontext dělníků z ostravských hutí a dolů.
Jaroslav Michna, Černá země?, GVUO 2018, s. 261
